Obecně
Rezonance hrajících tónů - jazýčků - rozeznívá současně celé tělo nástroje. Tlumíme-li rezonanci nádobky, tlumíme také částečně zvuk hraných tónů. Dozvuk tónu je nejdelší, když má nádobka co nejmenší fyzický kontakt s okolím. Pokud chcete hrát na nástroj položený mimo své tělo, je dobré použít měkkou podložku případně nástroj podložit měkkým materiálem třeba jen ve třech bodech. Nástroj položený na jedné dlani má taktéž velmi dlouhý dozvuk. Nejpohodlnější poloha na hraní je ale samozřejmě na klíně, kde můžeme také cítit rezonanci tónů ve svém těle. Zvukově optimální je, když máme Sundrum položen pouze na hranách mezi našimi stehny.
Paličky nebo ruce ?
Tak jako každý nástroj, má i Sundrum mnoho hracích poloh. Základní rozdělení je hra paličkama či rukama. Hráčsky jsou samozřejmě jednodušší paličky. Hra rukama zase může uspokojit náročnější hráče a umožňuje větší vývoj hrací dovednosti.
Zvukově jsou paličky více znělé, zvuk je pronikavější a více středověji zabarven. Je možno použít návleky na paličky pro měkkčí zvuk. Pri hře rukama je zvuk více perkusivní a frekvenčně roztáhlejší do basů a výšek.
Hra paličkama
Hru paličkami zvládne každý, kdo udrží paličku v ruce.. I tak je však znatelný zvukový rozdíl, když praxí dostanete ten správný grif při úderu. Nejlepší místo, kde trefovat jazýčky je střed čtverce pomyslně umístěného na konec jazýčku. I jiná místa na nástroji však mají zajímavý zvuk... stačí si hrát.
Hra rukama
Pokud není člověk zvyklý hrát na perkuse, hra rukama se nejspíše z počátku nebude příliš dařit. Tento způsob hry je závislý hlavně na vychytání správného odskoku prstu od jazýčku. Ruka musí být uvolněná a přitom pevná a musí samovolně odskočit jakmile se jazýčku dotkne. Jakékoliv setrvání na hraném tónu zvuk ztlumí. Osobně doporučuji vyzkoušet úhozy tak, že se nejprve nástroje dotkne spodní hrana dlaně a setrvačností následně dopadnou prsty tam, kam chcete udeřit. Hrát se dá jedním i všemi prsty i přes několik tónů současně a tím tvořit souzvuky.
Tipy pro hraní
Výrazné zpestření hry přináší více vhodně laděných Sundrumů pohromadě. Můžeme sami kombinovat hru na více kousků, nebo hrát ve více lidech. To je pak rajské plynutí improvizace.
Dobré je mezi hraním nástrojem občas pootočit. Různé pozice svádí k hraní jiných rytmů a melodií.
Zajímavého efektu lze dosáhnout úderem paličky a následným lehkým přidržením paličky u jazýčku.. dojde rychléhu sledu několika úhozů.
Paličkou se dá dosáhnout také "zhoupnutí" tónu směrem nahoru. A to tak, že po znějícím jazýčku přejedeme hrankou paličky od spodu k vrchu, jako bychom chtěli po jazýčku vytlačit čelem paličky třeba kuličku. Je to potřeba chvíli zkoušet, než se zadaří. Funguje to pouze u vyšších tónů.
Úderem "patou" paličky (zadní část silikonové čepičky) do oblasti u kořene jazýčků vyloudíme hlasité pištivé tóny, které se při hře můžou hodit...
Někdy můžeme nechat Sundrum při hraní v obalu. zvuk je pak čistší (méně vyšších alikvot) a jakoby více dřevitý.
Pokud nástroj položíme například na dřevěnou desku stolu a na tenčí podložku - např. na jednou přeloženou deku -můžeme dosáhnout zmohutnění zvuku (hlavně v oblasti basů) vlivem vibrací, které přechází do desky a rezonují s ní.
Pokud hrajeme dřevěným koncem paličky na spodní část Sundrumu v oblasti prohlubně, výsledný zvuk je podobný kravskému zvonci a může se někdy hodit při hraní např. s perkusemi.
Při přehození nějaké lehké látky přes nástroj dosáhneme kratšího a tlumenějšího perkusivního zvuku.